V roce 1800 se v Postřelmově narodil Petr Grau. Jeho rodiče byli Jan a Anna Grauovi, kteří bydleli v Postřelmově čp. 42.
V červnu 1828 si Petr Grau bere ve věku 28 let za manželku o rok starší Juditu Horáčkovou, dceru Jana Horáčka. Hned v únoru následujícího roku se jim narodila dvojčata Petr a Pavel a v roce 1833 k nim přibyla i sestra Ludmila, která však v dubnu 1851 umírá ve věku 19 let na plicní tuberkulózu. Pokračovat ve čtení „2. Příběh Petra Grau a manželky Judity“
Berní rula z roku 1654 je jedním z klíčových pramenů pro studium sociálních, hospodářských a demografických podmínek v Českých zemích v období raného novověku. Tento soupis poddaných, který byl vypracován za vlády Ferdinanda III., zachycuje nejen jména, ale také majetkové poměry, daně a poddanské povinnosti jednotlivců.
V tomto článku se zaměříme na poddané, kteří v roce 1654 měli příjmení „Jára“ nebo „Jara“ a byli evidováni v Berní rule. Příjmení tohoto typu bylo v dané době běžné, přičemž mnohdy označovalo příbuznost nebo původ. Příjmení „Jára“ mohlo být odvozeno od křestního jména „Jaro“, což bylo populární jméno v tomto období, nebo mohlo mít jiný původ v závislosti na regionálních zvyklostech.
Rok 1654 spadá do období po třicetileté válce, která měla devastující vliv na české země. V důsledku této války došlo k masivnímu vylidnění, hospodářskému úpadku a změnám ve správě majetků. Berní rula byla součástí širšího administrativního úsilí habsburské monarchie, která se snažila obnovit a zefektivnit správu daní, aby mohla čelit ekonomickým následkům války. Tento soupis obsahoval nejen údaje o poddaných, ale i o jejich majetkových poměrech, což pomohlo monarchii získat lepší přehled o potenciálních daňových příjmech.
Příjmení „Jára“ či „Jara“ je relativně vzácné, ale v některých oblastech českých zemí se mohlo objevit vícekrát. V Berní rule se objevují nejen poddaní, ale také správci, kteří měli povinnost vyplnit údaje o obyvatelstvu na základě křestních listů a dalších zdrojů. Lze předpokládat, že ve větších vesnicích a městech by se toto příjmení mohlo vyskytovat častěji, zvláště v oblastech, kde bylo běžné odvozovat příjmení od křestního jména.
Příjmení Jára je historicky odvozeno od křestního jména Jaroslav. Původní význam jména Jaroslav nemá nic společného s oslavou jara, jak by logicky vyplývalo, ale naopak toto staroslovanské jméno je složeno ze slov “jaryj” a “slav”. Slovo jaryj znamená ve staroslovanštině “prudký, vznětlivý, silný, tvrdý i přísný”. To znamená nositel jména Jaroslav, Jára byl slavný svou silou případně tvrdostí (nikoli natvrdlostí ba i vznětlivost je nositelům příjmení Jára cizí – pozn.autora).
|
Příjmení
|
Jméno
|
Kraj
|
Obec
|
Panství/Statek
|
Poznámka
|
|
Jara
|
Matěj
|
Bechyňsko
|
Dynín
|
Třeboň
|
Soused
|
|
Jara
|
Pavel
|
Plzeňsko
|
Volduchy
|
Osek
|
Sedlák
|
|
Jara
|
Václav
|
Prácheňsko
|
Zbynice
|
Hrádek
|
Sedlák
|
|
Jara
|
Matěj
|
Plzeňsko
|
Radnice
|
Osek
|
Sedlák
|
|
Jára
|
Jan
|
Bechyňsko
|
Malče
|
Nové Hrady
|
Pustý
|
|
Jára
|
Jiřík
|
Chrudimsko
|
Bohuňovice
|
Litomyšl
|
Sedlák
|
|
Jára
|
Matěj
|
Plzeňsko
|
Robčice
|
Robčice
|
Pustý
|
|
Jára
|
Václav
|
Kouřimsko
|
Křekovice
|
Šebířov
|
Sedlák
|
|
Jára
|
Václav
|
Prácheňsko
|
Písek
|
Královské město
|
Švec
|
V třicátých letech 20. století procházelo Československo obdobím politických, ekonomických a společenských změn, které zásadním způsobem ovlivnily i činnost četnictva. Četníci byli v této době klíčovým článkem v systému veřejného pořádku, a to nejen na venkově, ale i v menších městech. I když se jejich úkoly a pracovní podmínky během tohoto období vyvíjely, jejich role jako ochránců zákona a bezpečnosti zůstala nezastupitelná.
Četnictvo bylo součástí československého bezpečnostního aparátu a fungovalo v rámci Ministerstva národní obrany. Bylo organizováno vojenským způsobem, což znamenalo, že četníci byli podřízeni vojenským pravidlům a podmínkám. Jejich činnost se soustředila především na udržování veřejného pořádku, potírání kriminality a ochranu státních hranic. Četníci byli přítomní především na venkově a v menších městech, kde byla policie méně přítomná.
V roce 1935 měl Sbor četnictva přibližně 25 000 členů, z nichž většina byla rozmístěna na venkově, a jejich úkolem bylo nejen zajišťování bezpečnosti, ale i vykonávání administrativních funkcí, například vedení evidence obyvatel nebo řešení občanskoprávních záležitostí.
Na začátku příběhu byl nalezený vystřižený článek z novin, nalezený v rodinném albu. 5 bratrů, které spojuje nejen rodinná příslušnost, ale zároveň i jejich životní poslání. Všichni postupně vstupují do služeb četnictva – dalo by se čekat že všech 5 osudů si bude velmi podobných, ale při bližším zkoumání zjistíte jak je každý z jejich osudů zcela unikátní a většinou i díky velkým historickým změnám dosti komplikovaný. Pokračovat ve čtení „Historie četníků“
Josef Grau je jméno, které je s Postřelmovem úzce spjato, zejména v souvislosti s hudební tradicí obce. Byl významným kapelníkem, který se stal klíčovou postavou v historii místní dechové hudby.
Josef Grau se narodil v Postřelmově a jeho jméno je nezaměnitelně spojeno s místní dechovou hudbou. Jako kapelník se podílel na rozvoji a modernizaci místní dechové kapely, která v té době hrála zásadní roli v kulturním životě obce. Pod jeho vedením dosáhla kapela vysoké úrovně a stala se významným kulturním a společenským tělesem nejen v Postřelmově, ale i v širším regionu.
V jeho éře kapela pravidelně vystupovala na různých akcích a slavnostech, což pomohlo šířit dobré jméno Postřelmova daleko za hranice obce. Jeho schopnosti jako kapelníka byly oceněny nejen místními obyvateli, ale i odborníky v oblasti hudby, a to nejen v oblasti dechových souborů, ale i v rámci širšího kulturního kontextu.
Josef Grau byl nejen skvělým hudebníkem, ale i pedagogem. Jeho vášeň pro hudbu a jeho schopnost vést mladé muzikanty měly velký vliv na budoucí generace hudebníků v Postřelmově. Pod jeho vedením se mnoho mladých lidí naučilo hrát na různé hudební nástroje a pokračovalo v tradici postřelmovské dechové hudby i po jeho odchodu.
Kapelník Josef Grau měl také velký vliv na kulturní a společenský život v Postřelmově. Dechová kapela, kterou vedl, byla nejen hudebním tělesem, ale i důležitým společenským faktorem. Její koncerty a vystoupení byly nedílnou součástí obcíních slavností, jako jsou poutě, veřejné akce, ale i oficiální státní a církevní události.
Pod jeho vedením se kapela podílela na rozvoji místních tradic a zvyků, ale také na udržování a propagování české hudební kultury v regionu. Jeho přínos k rozvoji hudebního života v Postřelmově a okolních obcích byl tedy nezanedbatelný, a jeho odkaz žije dál v činnosti místní dechové hudby.
Po odchodu Josefa Graua z pozice kapelníka dechové kapely v Postřelmově zůstalo jeho dědictví i nadále živé. Mnozí z jeho žáků a kolegů pokračovali v jeho práci a stále se hlásí k jeho metodám a hudebnímu stylu. Kapela, která pod jeho vedením vzkvétala, zůstává i dnes aktivní a jeho odkaz je stále cítit v každém jejím vystoupení.
Tímto způsobem se Josef Grau stal nezapomenutelnou postavou v hudební historii Postřelmova, a jeho jméno je stále vděčně připomínáno, kdykoliv se hovoří o hudební tradici obce.
V první řadě zleva: Anežka*1905, Ludmila*1921, matka Anežka Grauová (roz.Horníčková), Jiřina*1920, otec Josef Grau, Petr*1923, Marie*1911
Ve druhé řadě zleva: Josef*1908, Jan*1913
l.p. 1915
V předu zleva sedící Kristína Járová (roz. Bílková), Václav Jára a Josefa Járová (roz. Mojková)
Vzadu zleva stojící Marie Polánková (roz. Járová), Karel Jára, Václav Jára, František Jára, Anna Drhová (roz. Járová)
l.p.1945
Komušín č.p. 45, vpředu stojící Josef Jára
l.p. 1975
Stavení Komušín č.p.45, vlevo budova bývalé škoy č.p.60, kterou nechal postavit farář Josef Jára
l.p. 2005
Komušín č.p. 60, budova bývalé školy ve které žil Karel Jára se svou rodinou
Komušín č.p. 45
Ladislav Grau se narodil 4. června 1920 v Nýřanech. Jeho otec Petr Grau byl vrchním četnickým strážmistrem a matka v domácnosti. Rodina se několikrát stěhovala z důvodu otcova služebního přeložení. Do obecné školy tak začal chodit v Teplicích nad Metují, kde v této době žilo více Němců než Čechů. V tomto česko-německém prostředí se naučil velmi dobře německy, což později využil v dalším studiu jazyka, jež ukončil státní zkouškou. Dále se rodina Pokračovat ve čtení „Ladislav Grau (1920 – 2005)“
Edmund se narodil 23.května 1896 v Postřelmově čp.107 rodičům Petra Graua a Anny rozené Doubravské a byl jejich druhým synem. On i jeho o pět let starší bratr Petr se později stali četníky. Edmund je občanským povoláním po otci stolař.
Za 1.světové války bojuje v rakouské armádě v 32.zemském polním pluku v hodnosti svobodníka. Bojuje na východní frontě a dne 21.července 1916 padne u města Běrestečko do zajetí. V zajetí pobývá v Žitomíru ve Volyňské oblasti a následně 29.června 1917 opouští zajatecký tábor v Dárnici a je zapsán do nestálého stavu 4.roty záložního praporu. Pokračovat ve čtení „Edmund Grau (1896 – 1927) – legionář v Rusku a četník“
V červenci 1897 se v Postřelmově Petrovi Grauovi a Amálii Doubravské narodil syn Otto. V době narození Otty byl ale jeho otec Petr Grau stále manželem její starší sestry Anny roz. Dobravské. Proto Otto přijal po narození příjmení matky a v matrice je u jeho narození uvedeno příjmení Doubravský. Starší sestra Anna Doubravská však 27.9.1898 umírá na tuberkulózu a následně si Petr Grau bere v září 1899 za manželku mladší ze sester Doubravských Amálii a oba přejímají po otci dítěte příjmení Grau.
Po absolvování obecné školy a 3 tříd měšťanské školy nastupuje Otto do učení a stává se z něj stavitelský praktikant. Pokračovat ve čtení „Otto Grau (1897 – 1975) – četník“
