Petr Grau se narodil 19.prosince 1891 v Postřelmově jako prvorozený syn Petrovi Grauovi a Anně, rozené Doubravské. Po absolvování pěti tříd (z toho trojtřídní obecnou školu s českým vyučovacím jazykem a dvoutřídní s německým jazykem) nastupuje do učení a pracuje jako truhlářský pomocník.
Život rodu Grau je pevně spjat s životem ve vsi Postřelmov. Tato ves, jejíž původní název byl Gross Heilendorf, se nachází v okrese Šumperk. Název obce Gross Heilendorf byl změněn na současný název až v roce 1893. I z tohoto důvodu se v některých matrikách uvádí název Velký Postřelmov. Pokračovat ve čtení „Nejstarší obyvatelé Grau v Postřelmově“
Karel Grau se narodil v Postřelmově v rodině samostatného stolařského živnostníka, jeho otec Petr Grau a matka Amálie, rozená Doubravská spolu vychovávají celkem 7 dětí.
Karel po vychození obecné a měšťanské školy pracuje doma při hospodářství a později začíná Pokračovat ve čtení „Karel Grau (1900 – 1989)“
2.10.1922 Jaroslav Grau je povolán do základní vojenské služby Krajskou vojenskou správou v Olomouci a přidělen k 9.rotě 6.pěšího pluku
5.1.1923 Nastoupil do poddůstojnické školy pro účel poddůstojníka 6.pěšího pluku
26.3.1923 Ukončena poddůstojnická škola, zůstává u 9.roty
1.7.1923 Povýšen na svobodníka
28.19.1923 Povýšen na desátníka
1.4.1924 Povýšen na četaře
22.9.1924 Propuštěn z vojenské služby po splnění základní služby a přeložen do zálohy
1.10.1924 nástup k četnictvu, četař, pěší pluk 6, měl výcvik trubače
28.5.1925 po ukončení teoretického výcviku v Brně zařazen k praktické službě k četnickému oddělení v Mor. Ostravě Pokračovat ve čtení „Jaroslav Grau (1902 – 1985)“
Grau, Petr, dirigent a organizátor hudebního života, narozen 3. 4. 1862, Postřelmov, zemřel 15. 1. 1944, Hořice v Podkrkonoší (Jičín).
Vystudoval v Olomouci nižší gymnázium (1876–80), v Brně rok učitelský ústav (hudební předměty u Leoše Janáčka). Byl učitelem hudby, členem lázeňské kapely, patnáct let sloužil u vojenských Pokračovat ve čtení „Petr Grau (1862 – 1944) – dirigent“
Karel se narodil 22.července 1903 v obci Komušín (okres Strakonice) Václavovi a Kristýně Járovým. Otec Václav byl malorolník, hospodařící na rozloze přibližně 5 hektarů. Matka Kristýna, rozená Bílková, byla v domácnosti. Měl dalších 6 sourozenců, z nichž 2 zemřeli v útlém dětství – sestru Marii (nar. 1897) – provdaná Polanková, Václav Jára (nar. 1899, Pokračovat ve čtení „Karel Jára (1903 – 1963) „
První zmínka o obyvatelích s příjmením Jára je ve vsi Velký Bor datována ke konci 17.století, kdy byl v roce 1682 jeden z gruntů připsán Janu Járovi. V průběhu uplynulých 3 století rodina Járů obývala celkem 2 grunty ve vsi Velký Bor a to č.p. 22 a č.p.70. Následující 2 odstavce se věnují samostatně historii obou gruntů spojených s touto rodinou. Pokračovat ve čtení „Potomci Jana Járy, sedláka z Velkého Boru“
V oblasti Horažďovic a přilehlých vsí je již začátkem 18.století vysoká četnost výskytu příjmení Jára. Náš příběh začíná u kováře Františka,který bydlel v Třebomyslicích a v průběhu několika dalších generací jeho potomci bydleli nejen v Horažďovicích ale i na Velké Boru, Komušíně, Břežanech i Malém Boru. Pokračovat ve čtení „Synové a vnuci Františka Járy, kováře z Třebomyslic“
