V třicátých letech 20. století procházelo Československo obdobím politických, ekonomických a společenských změn, které zásadním způsobem ovlivnily i činnost četnictva. Četníci byli v této době klíčovým článkem v systému veřejného pořádku, a to nejen na venkově, ale i v menších městech. I když se jejich úkoly a pracovní podmínky během tohoto období vyvíjely, jejich role jako ochránců zákona a bezpečnosti zůstala nezastupitelná.
Četnictvo bylo součástí československého bezpečnostního aparátu a fungovalo v rámci Ministerstva národní obrany. Bylo organizováno vojenským způsobem, což znamenalo, že četníci byli podřízeni vojenským pravidlům a podmínkám. Jejich činnost se soustředila především na udržování veřejného pořádku, potírání kriminality a ochranu státních hranic. Četníci byli přítomní především na venkově a v menších městech, kde byla policie méně přítomná.
V roce 1935 měl Sbor četnictva přibližně 25 000 členů, z nichž většina byla rozmístěna na venkově, a jejich úkolem bylo nejen zajišťování bezpečnosti, ale i vykonávání administrativních funkcí, například vedení evidence obyvatel nebo řešení občanskoprávních záležitostí.
Na začátku příběhu byl nalezený vystřižený článek z novin, nalezený v rodinném albu. 5 bratrů, které spojuje nejen rodinná příslušnost, ale zároveň i jejich životní poslání. Všichni postupně vstupují do služeb četnictva – dalo by se čekat že všech 5 osudů si bude velmi podobných, ale při bližším zkoumání zjistíte jak je každý z jejich osudů zcela unikátní a většinou i díky velkým historickým změnám dosti komplikovaný.
Postupně se vydejme po stopách těchto bratrů, kteří oblékli četnickou uniformu. Díky jejich osudům nás jejich příběhy zavedou na bojiště první světové války, legionářským vlakem na dalekou Sibiř a i díky politickým procesům v padesátých letech až do vězení v Leopoldově.
