9.září 1878 si bere čtyřiceti pětiletý Petr Grau (narozen 1833) dvaceti devítiletou svobodnou dceru Josefa Vepřka Josefu z Rovenska č.p. 32. Petr byl tou dobou ještě svobodný, pracoval a bydlel v Postřelmově č.p. 15. Živil se jako krejčí v Postřelmově. Pocházel však z chudé rodiny Petra a Kateřiny Grauových.
Čtyři roky po svatbě se jim 13.května 1882 narodil syn Petr, jehož životní cesty dovedly až za oceán.
Petr (1882) žil až do svých třiceti let na území Rakouska-Uherska. Dokonce se tady oženil a spolu s manželkou Aloisií Kotrašovou přivedl na svět své první dvě děti, v lednu 1910 syna Petra a o dva roky později dceru Jarmilu.
Na přelomu 19. a 20. století se pro mnoho Evropanů stala Amerika symbolem naděje na lepší život. Spojené státy nabízely možnost nového začátku, možnost uniknout před chudobou, politickým útlakem, nebo náboženskými a etnickými perzekucemi. V tomto období zažily Spojené státy obrovský příliv imigrantů, přičemž cesta přes Atlantik byla pro tisíce lidí prvním krokem na cestě k novému životu.
V roce 1912 se i proto osud celé rodiny výrazně mění, rozhodnou se odplout za svým štěstím do Ameriky. Usazují se v Baltimore ve státě Maryland, kde tou dobou je již velká skupina imigrantů z českých zemí.
sčítání obyvatel v Marylandu z dubna 1930
Plavba lodí do Ameriky začala v evropských přístavech, jako byly Hamburk, Rotterdam, Liverpool nebo Neapol. Lodi byly přetížené, často podmínky na palubě byly velmi špatné – přeplněné kajuty, špatná hygienická zařízení, špatná strava a nemožnost se vyspat v soukromí. Pro mnoho přistěhovalců to byla téměř neúnosná zátěž, ale útěk před bídou je motivoval, aby snášeli všechny těžkosti.
Lodě pro emigranty byly často označovány jako „lodi chudých“ a byly určeny pro nejchudší vrstvy společnosti. Cestující byli umístěni v podpalubí, kde podmínky byly často zoufalé. Během plavby na nich čekaly nemoci, zejména cholerové a jiné infekční nemoci, a to včetně nebezpečí ztroskotání.
Po několika týdnech plavby dorazili emigranti do jednoho z hlavních přístavů v USA – obvykle do New Yorku. Noví přistěhovalci byli přijímáni na známém Ellis Islandu, který se stal symbolem amerického imigračního procesu. Tady procházeli lékařskými prohlídkami, kde byli kontrolováni na přítomnost nemocí, a následně byli zaznamenáni do imigračních registrů. Tato procedura byla náročná a často zpožděná, ale pro mnoho lidí znamenala první krok k novému životu.
Tři roky po připlutí do Ameriky se jim narodila dcera Louisa. Bohužel život v Americe neprovází jen šťastné chvíle, zvláště když v roce 1925 jim umírá dcera Jarmila.
Syn Petr i dcera Louisa zakládají rodiny a úspěšně se všichni zabydlují ve svém novém domově.
Otec Karel umírá v květnu 1948 v Baltimore ve věku 66 roků, jeho manželka Aloisie (která v Americe používala jméno Louisa) se dožila úctyhodných 90 roků a umírá v listopadu 1977. Oba jsou pohřbeni na československém hřbitově v Baltimore.
Hrob Petra a Aloisie Grauových v Baltimore
Syn Petr Grau (nar.1910) se v Americe oženil, vzal si za manželku o dva roky starší Elvu Elizabeth Smith. V roce 1934 se jim narodila jedniná dcera, Elizabeth Louise Grau, která se vdala a přijala příjmení manžela Appell. Petr zemřel půl roku před svou matkou Aloisií, 12.dubna 1977 ve věku 67 let, o tři roky později umírá i jeho žena Elva. Oba jsou pochování také na hřbitově v Baltimore.
Hrob Petra Graua „Juniora“ a manželky Elvy v Baltimore