Karel Grau se narodil v Postřelmově v rodině samostatného stolařského živnostníka, jeho otec Petr Grau a matka Amálie, rozená Doubravská spolu vychovávají celkem 7 dětí.
Karel po vychození obecné a měšťanské školy pracuje doma při hospodářství a později začíná pracovat jako dělník v továrně na zápalky v Postřelmově. V únoru 1918 nastupuje vojenskou službu u pěšího pluku číslo 93 v Šumperku. Po krátkém výcviku odjíždí na italskou frontu, kde je do skončení první světové války. Domů se vrací až v listopadu 1918, ale doma pobude jen krátce, nastupuje na další vojenskou službu v Zábřehu a asi po jednom měsíci je následně propuštěn do civilního života.
Karel Grau s manželkou Pavlínou roz. Fáberovou
Po příchodu z vojenské služby opětovně nachází zaměstnání u zápalkářské firmy v Postřelmově, kde pracuje až do září 1920. Následně se vrací a nastupuje k vojenskému útvaru, přičemž zároveň vypomáhá doma při hospodářství. V roce 1921 Karel podává žádost do základní školy pro četníky, do které následně nastupuje v dubnu 1923. Po skončení školy pro četníky na zkoušku, kterou absolvuje s velmi dobrým prospěchem, nastupuje službu na četnické stanici v Moravském Berouně. Zde působí jeden rok a je přemístěn na stanici ve Velké Bystřici u Olomouce. Zde slouží také jeden rok a je přeložen do Olomouce – Nové Sady.
Karel na fotce z roku 1926
V Olomouci je až do roku 1927, odkud odchází na četnickou stanici v Přerově, zde působí až do roku 1936, přičemž zde je povýšen do funkce zástupce velitele četnické stanice.
Již v roce 1935 začíná navštěvovat školu pro velitele četnických stanic a po jejím absolvování je v červnu 1936 pověřen vedením stanice ve Dvorcích na Moravě. Zde působí jeden rok a je převeden ve funkci velitele na četnickou stanici v Troubelicích. Následuje přesun a krátkodobé působení na několika četnických stanicích až nakonec začátkem roku 1941 je převelen na stanici do Velkých Bílovic, kde je ve funkci velitele až do roku 1948.
V roce 1948 je přemístěn jako zástupce velitele stanice Loučná, ale po uplynutí přibližně jednoho roku je této funkce zbaven, ale na stanici Loučná zůstává a působí zde až do roku 1952, kdy byla tato četnická stanice zrušena. Karel je přemístěn do Šumperka, kde působí až do svého zatčeni. V roce 1953 je Karel zatčen a vyšetřován z vlastizrady. Po vyšetřování je v roce 1954 odsouzen ke 4 rokům vězení. Uvězněn je v nápravném zařízení v Leopoldově, ze kterého je v říjnu 1956 podmínečně propuštěn.
Okolnosti vyšetřování a odsouzení Karla Grau jsou popsány ZDE.
Svatba Karlova syna Vladimíra Grau (*1930) a Marie (*1926)
Milníky působení Karla Grau u četnictva:
12.4.1923 nástup k četnictvu, četař, peší pluk 27, zařazen do školy četníků na zkoušku v Mor. Ostravě
1.9.1923 po ukončení teoretického výcviku zařazen k praktické službě k četnickému oddělení Šternberk, zřejmě na ČS Mor. Beroun
12.4.1924 definitivně přijat k četnictvu a povýšen na strážmistra
17.6.1924 z ČS Mor. Beroun na ČS Velká Bystřice
15.5.1925 z ČS Velká Bystřice na ČS Nové Sady
1.7.1927 přemístěn na ČS Přerov
7.1.1935 nastoupil do školy pro výcvik velitelů stanic v Brně, přijímací zkoušku vykonal již v únoru 1934
22.-23.10.1935 úspěšné ukončení školy, pořadí 7. z 59 frekventantů
10.11.1935 po absolvování školy jmenován systematizovaným zástupcem velitele stanice
10.6.1936 trvale odkomandován na ČS Dvorce, jako velitel stanice, odešel 20. 8. 1936 „po ukončení [nečitelné]“
6.10.1936 změněno na přemístění
4.9.1937 trvale odkomandován na ČS Troubelice
8.10.1937 změněno na přemístění (stávající velitel odešel do výslužby)
20.10.1938 ve funkci praporčíka na ČS Moravský Žižkov jako zástupce velitele, stanice později přemístěna do Velkých Bílovic
1.6.1941 na ČS Konice jako velitel
1.8.1941 zpět na ČS Velké Bílovice, od 15. 9. 1941 velitelem stanice
11.3.1942 povýšen na vrchního strážmistra, zde vydržel do konce války