Obvinění skupiny Františka Čermáka z vlastizrady
Na přelomu května a června roku 1953 slouží Karel Grau již druhým rokem na obvodním okrsku Sboru národní bezpečnosti v Šumperku. V jeho kanceláři ho opakovaně navštěvuje bývalý příslušník SNB František Čermák, se kterým se znal ze společného působení v četnictvu před rokem 1945 na Jižní Moravě.
V průběhu rozhovoru došlo na téma politické situace v Československu a jejím dalším vývoji. Čermák svými otázkami zkoumá postoj Karla Grau a jeho spokojenost se současným zařazením. Očekává nejspíše jeho nespokojenost, neboť po únoru 1948 byl přeřazen z funkce velitele do řadové funkce u Sboru národní bezpečnosti. Této schůzce předcházelo tajné setkání Františka Čermáka s Karlem Havlíkem v soukromém bytě v Bludově. Havlík připravoval v rámci svržení komunistické moci tajné převzetí kontroly nad Sborem národní bezpečnosti, disponoval seznamem příslušníků, kteří neprošli politickými prověrkami po únoru 1948 a byli ze svých funkcí odstaveni.
Karla více než jeho odvolání z pozice velitele Obvodního oddělení Sboru národní bezpečnosti v tuto dobu trápí zdravotní stav jeho jediného syna Vladimíra, trpícího obrnou. Proto celý rozhovor ukončil, že je akce velmi nebezpečná a hrozí za ni kriminál. V tuto chvíli možná podcenil tuto situaci, možná ji považoval za neuskutečnitelnou anebo prostě jen nechtěl svému kamarádovi způsobovat problémy. Tím že celý rozhovor nenahlásil, tak se Karlovi obrací během několika měsíců celý život o 180 stupňů.
Již v červenci 1954 je František Čermák vyslýchán a informuje vyšetřovatele o obsahu rozhovoru s Karlem Grau. Na základě této výpovědi následně 6.srpna 1954 podává vyšetřovatel návrh na zatčení Karla Graua. O 4 dny později je návrhu vyhověno a je vydán příkaz na jeho zatčení a provedení domovní prohlídky v jeho bytě v Šumperku, Žižkově ulici čp.7. V rámci domovní prohlídky je nalezena korespondence jeho syna Vladimíra s bývalým kamarádem, který opustil republiku do Anglie, několik obrazů prezidentů Masaryka a Beneše. Všechny tyto zabavené věci jsou součástí zkonstruovaného procesu a podkladem pro následnou obžalobu. Asi nejzávažnějším zabaveným předmětem v bytě Karla Graua byl seznam všech příslušníků SNB, který Karel dostal při předešlé schůzce od Františka Čermáka.
V prosinci 1954 je v hlavním líčení u Vyššího vojenského soudu v Praze souzen a nakonec odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 roky, ke ztrátě čestných práv občanských na 3 roky a propadnutí 1/4 majetku. V říjnu 1956 v polovině trestu je podmínečně propuštěn na svobodu.
