• Otto Grau (1897 – 1975) – četník

    V červenci 1897 se v Postřelmově Petrovi Grauovi a Amálii Doubravské narodil syn Otto.  V době narození Otty byl ale jeho otec Petr Grau stále manželem její starší sestry Anny roz. Dobravské. Proto Otto přijal po narození příjmení matky a v matrice je u jeho narození uvedeno příjmení Doubravský. Starší sestra Anna Doubravská však 27.9.1898 umírá na tuberkulózu a následně si Petr Grau bere v září 1899 za manželku mladší ze sester Doubravských Amálii a oba přejímají po otci dítěte příjmení Grau.

    Po absolvování obecné školy a 3 tříd měšťanské školy nastupuje  Otto do učení a stává se z něj stavitelský praktikant.

    Číst více

  • Petr Grau (1891-1936) – četník

    petr_grau

    Petr Grau se narodil 19.prosince 1891 v Postřelmově jako prvorozený syn  Petrovi Grauovi a Anně, rozené Doubravské. Po absolvování pěti tříd (z toho trojtřídní obecnou školu s českým vyučovacím jazykem  a dvoutřídní s německým jazykem) nastupuje do učení a pracuje jako truhlářský pomocník.

    Číst více

  • Nejstarší obyvatelé Grau v Postřelmově

    Život rodu Grau je pevně spjat s životem ve vsi Postřelmov. Tato ves, jejíž původní název byl Gross Heilendorf, se nachází v okrese Šumperk. Název obce Gross Heilendorf byl změněn na současný název až v roce 1893. I z tohoto důvodu se v některých matrikách uvádí název Velký Postřelmov.

    Číst více

  • Karel Grau (1900 – 1989)

    Karel Grau se narodil v Postřelmově v rodině samostatného stolařského živnostníka, jeho otec Petr Grau a matka Amálie, rozená Doubravská spolu  vychovávají celkem 7 dětí.Karel_Grau

    Karel po vychození obecné a měšťanské školy pracuje doma při hospodářství a později začíná

    Číst více

  • Jaroslav Grau (1902 – 1985)


    2.10.1922 Jaroslav Grau je povolán do základní vojenské služby Krajskou vojenskou správou v Olomouci a přidělen k 9.rotě 6.pěšího pluku

    5.1.1923 Nastoupil do poddůstojnické školy pro účel poddůstojníka 6.pěšího pluku

    jaroslav_vojenska

    26.3.1923 Ukončena poddůstojnická škola, zůstává u 9.roty

    1.7.1923 Povýšen na svobodníka

    28.19.1923 Povýšen na desátníka

    1.4.1924 Povýšen na četaře

    22.9.1924 Propuštěn z vojenské služby po splnění základní služby a přeložen do zálohy

    1.10.1924 nástup k četnictvu, četař, pěší pluk 6, měl výcvik trubače

    28.5.1925 po ukončení teoretického výcviku v Brně zařazen k praktické službě k četnickému oddělení v Mor. Ostravě

    Číst více

  • Petr Grau (1862 – 1944) – dirigent

    Grau, Petr, dirigent a organizátor hudebního života, narozen 3. 4. 1862, Postřelmov, zemřel 15. 1. 1944, Hořice v Podkrkonoší (Jičín).

    Vystudoval v Olomouci nižší gymnázium (1876–80), v Brně rok učitelský ústav (hudební předměty u Leoše Janáčka). Byl učitelem hudby, členem lázeňské kapely, patnáct let sloužil u vojenských

    Číst více

  • Karel Jára (1903 – 1963) 

    Karel se narodil 22.července 1903 v obci Komušín (okres Strakonice) Václavovi a Kristýně Járovým. Otec Václav byl malorolník, hospodařící na rozloze přibližně 5 hektarů. Matka Kristýna, rozená Bílková, byla v domácnosti. Měl dalších 6 sourozenců, z nichž 2 zemřeli v útlém dětství – sestru Marii (nar. 1897) – provdaná Polanková, Václav Jára (nar. 1899,

    Číst více

  • Potomci Jana Járy, sedláka z Velkého Boru

    První zmínka o obyvatelích s příjmením Jára je ve vsi Velký Bor datována ke konci 17.století, kdy byl v roce 1682 jeden z gruntů připsán Janu Járovi. V průběhu uplynulých 3 století rodina Járů obývala celkem 2 grunty ve vsi Velký Bor a to č.p. 22 a č.p.70. Následující 2 odstavce se věnují samostatně historii obou gruntů spojených s touto rodinou.

    Číst více

  • Synové a vnuci Františka Járy, kováře z Třebomyslic

    V oblasti Horažďovic a přilehlých vsí je již začátkem 18.století vysoká četnost výskytu příjmení Jára. Náš příběh začíná u kováře Františka,který bydlel v Třebomyslicích a v průběhu několika dalších generací jeho potomci bydleli nejen v Horažďovicích ale i na Velké Boru, Komušíně, Břežanech i Malém Boru.

    Číst více

  • Putování na Ellis Island

    Ellis Island

    Kde jinde začít vyprávění o emigraci do zámoří než na ostrově Ellis Island, místě kde přistávaly všechny lodě po nekonečné zaoceánské plavbě. Ostrov ležící v ústí řeky Hudson u jižního cípu Manhattanu v blízkosti Sochy Svobody, která byla prvním, co pasažéři viděli po několikadenní plavbě.

    Malý ostrov Ellis Island byl prvním místem, kde imigranti vstoupili na americký kontinent. Zároveň to bylo místo, které sloužilo jako záchytný tábor, ve kterém probíhaly všechny imigrační procedury. Vše mělo jasný řád, tímto místem v průběhu několika let prošlo přibližně 12 milionů imigrantů z celého světa. Nelze se proto divit, že dnes přibližně 40% obyvatel Spojených států má ve své rodině aspoň jednoho předka, který prošel tímto místem.

    Od začátku XX.století více než 3.500 imigrantů, z toho více než 1.400 dětí zemřelo přímo na tomto ostrově. Na druhou stranu se během této doby na ostrově narodilo 355 dětí.

    Ellis Island byl založen jako vstupní místo pro immigranty, kteří připlouvali do New Yorku v období od 1.ledna 1892 do 14.června 1897 and opět otevřen od 17.prosince 1900 do roku 1924. V meziobdobí od 15.června 1897 do 16.prosince 1900 sloužil k těmto účelům Barge Office.

    Číst více