Olga Grauová (1890 – 1952)

Olga se narodila 28. prosince 1890 jako jedno z dvojčat manželům Juliánovi Urbáškovi a Amálii, rozené Doubravské. Její bratr Karel se však nedožívá dospělosti a ve věku pěti let umírá. Bohužel umírá i jejich otec Julián a v roce 1899 si Amálie bere za manžela vdovce Petra Graua. Po svatbě její matky Amálie s Petrem Grauem přebírá i Olga, ve věku devíti let, Petrovo příjmení.

V listopadu 1922 si Olga bere za manžela člena Finanční stráže Jana Gavalčíka. O jejich manželství se nepodařilo mnoho dohledat, ani zda měli děti. Můžeme předpokládat, že díky Janovu působení u Finanční stráže je společný osud zavál na severní Moravu, kde žili a zde také v Žilině v okrese Nový Jičín 8. června 1952 Olga umírá.

olga_svatba
Pokračovat ve čtení „Olga Grauová (1890 – 1952)“

Amálie Alžběta Grauová (7.2.1906)

Nejmladší z dcer Petra Graua, Amálie, v rodině výhradně známá jako „Málča“, se narodila 7. února 1906 a celý svůj život bydlela v Postřelmově č.p. 227. Málča pracovala jako dělnice v Moravolenu v nedalekém Sudkově a ve stáří pomáhala Marii, která byla po úrazu špatně pohyblivá. Často je tam navštěvoval bratr Karel, který bydlel v nedalekém Šumperku. V Postřelmově žila spolu se sestrou Marií až do roku 1985, kdy se společně přestěhovaly do domova důchodců. Během života se nevdala a zemřela bezdětná 22. července 1986 v domově důchodců v Sobotíně.

amaliegrau

*7.2.1906 Amálie Grauová Pokračovat ve čtení „Amálie Alžběta Grauová (7.2.1906)“

Marie Terezie Grauová (1904 – 1986)

Marie se narodila 16.června 1904. Za manžela si bere o 18 let staršího Františka Krmelu, který byl velitelem Sokola v Postřelmově, aktivně sportoval, věnoval se zápasu a zápasil dokonce i s Frištenským. Marie a František spolu vychovávají dvě děti; starší syn Lubomír se narodil v lednu 1930, druhá přichází na svět v únoru 1939 dcera Jiřina.

Syn Lubomír emigroval po r. 1948 do Rakouska, odmítl však transport do Austrálie a vrátil se zpět do republiky. Byl odsouzen jako politický vězeň a pracoval v uranovém dole. Dcera Jiřina vystudovala zdravotnickou školu a celý život pracovala jako zdravotní sestra.

Manželé Marie a František spolu vlastnili v Postřelmově trafiku, která však po měnové reformě v roce 1953 zkrachovala. Manžel František po operaci očí oslepl, a tak veškerá starost o rodinu přechází na Marii. V roce 1955 František umírá. Marie po jeho smrti nadále žije v Postřelmově, na konci života se nastěhovala ke své sestře Amálii do domku po otci Petrovi Grauovi. V roce 1985 se obě sestry stěhují do domova důchodců v Sudkově, kde 10.ledna 1986 Marie ve věku nedožitých 82 let umírá.

mariegrau

*16.6.1904 Marie Terezie Grauová

+10.1.1986

Marie_Grau_a_Frantisek_Krmela

Manžel: František Krmela (1886-1955)

marie_grau

Děti: Lubomír Krmela (*1930), Jiřina Krmelová (*1939)

              lubomir_krmela      jirina_krmelova

 

Josef Grau (1872-1956)

Josef_Grau_profil

Josef Grau je jméno, které je s Postřelmovem úzce spjato, zejména v souvislosti s hudební tradicí obce. Byl významným kapelníkem, který se stal klíčovou postavou v historii místní dechové hudby.

Kapelník Josef Grau a jeho přínos k hudební tradici Postřelmova

Josef Grau se narodil v Postřelmově a jeho jméno je nezaměnitelně spojeno s místní dechovou hudbou. Jako kapelník se podílel na rozvoji a modernizaci místní dechové kapely, která v té době hrála zásadní roli v kulturním životě obce. Pod jeho vedením dosáhla kapela vysoké úrovně a stala se významným kulturním a společenským tělesem nejen v Postřelmově, ale i v širším regionu.

V jeho éře kapela pravidelně vystupovala na různých akcích a slavnostech, což pomohlo šířit dobré jméno Postřelmova daleko za hranice obce. Jeho schopnosti jako kapelníka byly oceněny nejen místními obyvateli, ale i odborníky v oblasti hudby, a to nejen v oblasti dechových souborů, ale i v rámci širšího kulturního kontextu.

Josef Grau byl nejen skvělým hudebníkem, ale i pedagogem. Jeho vášeň pro hudbu a jeho schopnost vést mladé muzikanty měly velký vliv na budoucí generace hudebníků v Postřelmově. Pod jeho vedením se mnoho mladých lidí naučilo hrát na různé hudební nástroje a pokračovalo v tradici postřelmovské dechové hudby i po jeho odchodu.

Význam v kulturním životě obce

Kapelník Josef Grau měl také velký vliv na kulturní a společenský život v Postřelmově. Dechová kapela, kterou vedl, byla nejen hudebním tělesem, ale i důležitým společenským faktorem. Její koncerty a vystoupení byly nedílnou součástí obcíních slavností, jako jsou poutě, veřejné akce, ale i oficiální státní a církevní události.

Pod jeho vedením se kapela podílela na rozvoji místních tradic a zvyků, ale také na udržování a propagování české hudební kultury v regionu. Jeho přínos k rozvoji hudebního života v Postřelmově a okolních obcích byl tedy nezanedbatelný, a jeho odkaz žije dál v činnosti místní dechové hudby.

Dědictví Josefa Graua

Po odchodu Josefa Graua z pozice kapelníka dechové kapely v Postřelmově zůstalo jeho dědictví i nadále živé. Mnozí z jeho žáků a kolegů pokračovali v jeho práci a stále se hlásí k jeho metodám a hudebnímu stylu. Kapela, která pod jeho vedením vzkvétala, zůstává i dnes aktivní a jeho odkaz je stále cítit v každém jejím vystoupení.

Tímto způsobem se Josef Grau stal nezapomenutelnou postavou v hudební historii Postřelmova, a jeho jméno je stále vděčně připomínáno, kdykoliv se hovoří o hudební tradici obce.

Děti Josefa Grau a manželky Anežky roz. Horníčkové

Josef_Anezka_Grau

V první řadě zleva: Anežka*1905, Ludmila*1921, matka Anežka Grauová (roz.Horníčková), Jiřina*1920, otec Josef Grau, Petr*1923, Marie*1911
Ve druhé řadě zleva: Josef*1908, Jan*1913

Historie rodiny Josefa a Josefy Járové z Komušína v krocích po 30-ti letech – „Komšínská větev“

Karel_jara_tree_Snapseed

l.p. 1915

foto_rodina

V předu zleva sedící Kristína Járová (roz. Bílková), Václav Jára a Josefa Járová (roz. Mojková)

Vzadu zleva stojící Marie Polánková (roz. Járová), Karel Jára, Václav Jára, František Jára, Anna Drhová (roz. Járová)

l.p.1945

komusin

Komušín č.p. 45, vpředu stojící Josef Jára

l.p. 1975

komusin04

Stavení Komušín č.p.45, vlevo budova bývalé škoy č.p.60, kterou nechal postavit farář Josef Jára

l.p. 2005

komusin60

Komušín č.p. 60, budova bývalé školy ve které žil Karel Jára se svou rodinou

komusin02

Komušín č.p. 45

Ladislav Grau (1920 – 2005)

Ladislav Grau se narodil 4. června 1920 v Nýřanech. Jeho otec Petr Grau byl vrchním četnickým strážmistrem a matka v domácnosti. Rodina se několikrát stěhovala z důvodu otcova služebního přeložení. Do obecné školy tak začal chodit v Teplicích nad Metují, kde v této době žilo více Němců než Čechů. V tomto česko-německém prostředí se naučil velmi dobře německy, což později využil v dalším studiu jazyka, jež ukončil státní zkouškou. Dále se rodina Pokračovat ve čtení „Ladislav Grau (1920 – 2005)“

Edmund Grau (1896 – 1927) – legionář v Rusku a četník

Edmund se narodil 23.května 1896 v Postřelmově čp.107 rodičům Petra Graua a Anny rozené Doubravské a byl jejich druhým synem. On i jeho o pět let starší bratr Petr  se později stali četníky. Edmund je občanským povoláním po otci stolař.

edmund_web

Za 1.světové války bojuje v rakouské armádě v 32.zemském polním pluku v hodnosti svobodníka. Bojuje na východní frontě a dne 21.července 1916 padne u města Běrestečko do zajetí. V zajetí pobývá v Žitomíru ve Volyňské oblasti a následně 29.června 1917 opouští zajatecký tábor v Dárnici a je zapsán do nestálého stavu 4.roty záložního praporu. Pokračovat ve čtení „Edmund Grau (1896 – 1927) – legionář v Rusku a četník“