Obrana národa

Obrana národa v období 2. světové války byla klíčovým momentem v dějinách Československa. Po okupaci Československa nacistickým Německem v březnu 1939, kdy byla zrušena československá státní suverenita, se vzniklé podmínky staly příležitostí pro různé formy odporu proti okupantům. Tento odpor, i když v mnoha případech represivně potlačovaný, se projevoval na různých úrovních – od vojenských a odbojových aktivit až po diplomatické a politické snahy o obnovení svobody.

Po Mnichovské dohodě z roku 1938, která znamenala kapitulaci Československa před požadavky nacistického Německa, a následné okupaci zbytku země v březnu 1939, byl v Československu zrušen demokratický stát. Vznikl Protektorát Čechy a Morava, který byl pod plnou kontrolou nacistů. Slovensko se stalo samostatným státem pod silným vlivem nacistického Německa. Tato situace vedla k růstu odboje a k formování různých organizací, které se pokoušely o vojenský a civilní odpor.

Po vypuknutí války vzniklo několik československých vojenských jednotek v zahraničí, zejména ve Francii a Velké Británii. Tyto jednotky bojovaly po boku spojeneckých armád a staly se významným symbolem boje proti nacismu. Mezi nejznámější patřily 1. československá samostatná brigáda ve Francii a později československé vojenské jednotky ve Velké Británii (např. 310. československá stíhací perutě RAF). Významným momentem byla i účast československých vojenských jednotek v bitvách, jako byla bitva o Británii, kde se českoslovenští letci podíleli na obraně britského nebe.

Na okupovaných územích vzniklo několik odbojových organizací, které se snažily sabotovat nacistické režimy, šířit informace o dění na frontách a poskytovat pomoc pronásledovaným osobám, zejména Židům. Mezi nejznámější odbojové skupiny patřily například:

  • Skupina Obrana národa – Byla to jedna z nejvýznamnějších organizací odboje, která se snažila organizovat vojenský odpor, sabotáže a šíření dezinformací o vojenských aktivitách nacistů.
  • Petiční výbor Věrni zůstaneme – Organizace, která byla zaměřena na šíření protinacistické propagandy a organizování odboje.
  • Tři králové – Další skupina, která se soustředila na zajišťování zpravodajství a organizování sabotážních akcí.

Tyto organizace měly často složité a nebezpečné úkoly, jak zůstat v kontaktu s exilovými vládami a jak koordinovat činnost v podmínkách represí.