Marie Terezie Grauová (1904 – 1986)

Marie se narodila 16.června 1904. Za manžela si bere o 18 let staršího Františka Krmelu, který byl velitelem Sokola v Postřelmově, aktivně sportoval, věnoval se zápasu a zápasil dokonce i s Frištenským. Marie a František spolu vychovávají dvě děti; starší syn Lubomír se narodil v lednu 1930, druhá přichází na svět v únoru 1939 dcera Jiřina.

Syn Lubomír emigroval po r. 1948 do Rakouska, odmítl však transport do Austrálie a vrátil se zpět do republiky. Byl odsouzen jako politický vězeň a pracoval v uranovém dole. Dcera Jiřina vystudovala zdravotnickou školu a celý život pracovala jako zdravotní sestra.

Manželé Marie a František spolu vlastnili v Postřelmově trafiku, která však po měnové reformě v roce 1953 zkrachovala. Manžel František po operaci očí oslepl, a tak veškerá starost o rodinu přechází na Marii. V roce 1955 František umírá. Marie po jeho smrti nadále žije v Postřelmově, na konci života se nastěhovala ke své sestře Amálii do domku po otci Petrovi Grauovi. V roce 1985 se obě sestry stěhují do domova důchodců v Sudkově, kde 10.ledna 1986 Marie ve věku nedožitých 82 let umírá.

mariegrau

*16.6.1904 Marie Terezie Grauová

+10.1.1986

Marie_Grau_a_Frantisek_Krmela

Manžel: František Krmela (1886-1955)

marie_grau

Děti: Lubomír Krmela (*1930), Jiřina Krmelová (*1939)

              lubomir_krmela      jirina_krmelova

 

Josef Grau (1872-1956)

Josef_Grau_profil

Josef Grau je jméno, které je s Postřelmovem úzce spjato, zejména v souvislosti s hudební tradicí obce. Byl významným kapelníkem, který se stal klíčovou postavou v historii místní dechové hudby.

Kapelník Josef Grau a jeho přínos k hudební tradici Postřelmova

Josef Grau se narodil v Postřelmově a jeho jméno je nezaměnitelně spojeno s místní dechovou hudbou. Jako kapelník se podílel na rozvoji a modernizaci místní dechové kapely, která v té době hrála zásadní roli v kulturním životě obce. Pod jeho vedením dosáhla kapela vysoké úrovně a stala se významným kulturním a společenským tělesem nejen v Postřelmově, ale i v širším regionu.

V jeho éře kapela pravidelně vystupovala na různých akcích a slavnostech, což pomohlo šířit dobré jméno Postřelmova daleko za hranice obce. Jeho schopnosti jako kapelníka byly oceněny nejen místními obyvateli, ale i odborníky v oblasti hudby, a to nejen v oblasti dechových souborů, ale i v rámci širšího kulturního kontextu.

Josef Grau byl nejen skvělým hudebníkem, ale i pedagogem. Jeho vášeň pro hudbu a jeho schopnost vést mladé muzikanty měly velký vliv na budoucí generace hudebníků v Postřelmově. Pod jeho vedením se mnoho mladých lidí naučilo hrát na různé hudební nástroje a pokračovalo v tradici postřelmovské dechové hudby i po jeho odchodu.

Význam v kulturním životě obce

Kapelník Josef Grau měl také velký vliv na kulturní a společenský život v Postřelmově. Dechová kapela, kterou vedl, byla nejen hudebním tělesem, ale i důležitým společenským faktorem. Její koncerty a vystoupení byly nedílnou součástí obcíních slavností, jako jsou poutě, veřejné akce, ale i oficiální státní a církevní události.

Pod jeho vedením se kapela podílela na rozvoji místních tradic a zvyků, ale také na udržování a propagování české hudební kultury v regionu. Jeho přínos k rozvoji hudebního života v Postřelmově a okolních obcích byl tedy nezanedbatelný, a jeho odkaz žije dál v činnosti místní dechové hudby.

Dědictví Josefa Graua

Po odchodu Josefa Graua z pozice kapelníka dechové kapely v Postřelmově zůstalo jeho dědictví i nadále živé. Mnozí z jeho žáků a kolegů pokračovali v jeho práci a stále se hlásí k jeho metodám a hudebnímu stylu. Kapela, která pod jeho vedením vzkvétala, zůstává i dnes aktivní a jeho odkaz je stále cítit v každém jejím vystoupení.

Tímto způsobem se Josef Grau stal nezapomenutelnou postavou v hudební historii Postřelmova, a jeho jméno je stále vděčně připomínáno, kdykoliv se hovoří o hudební tradici obce.

Děti Josefa Grau a manželky Anežky roz. Horníčkové

Josef_Anezka_Grau

V první řadě zleva: Anežka*1905, Ludmila*1921, matka Anežka Grauová (roz.Horníčková), Jiřina*1920, otec Josef Grau, Petr*1923, Marie*1911
Ve druhé řadě zleva: Josef*1908, Jan*1913

Ladislav Grau (1920 – 2005)

Ladislav Grau se narodil 4. června 1920 v Nýřanech. Jeho otec Petr Grau byl vrchním četnickým strážmistrem a matka v domácnosti. Rodina se několikrát stěhovala z důvodu otcova služebního přeložení. Do obecné školy tak začal chodit v Teplicích nad Metují, kde v této době žilo více Němců než Čechů. V tomto česko-německém prostředí se naučil velmi dobře německy, což později využil v dalším studiu jazyka, jež ukončil státní zkouškou. Dále se rodina Pokračovat ve čtení „Ladislav Grau (1920 – 2005)“

Edmund Grau (1896 – 1927) – legionář v Rusku a četník

Edmund se narodil 23.května 1896 v Postřelmově čp.107 rodičům Petra Graua a Anny rozené Doubravské a byl jejich druhým synem. On i jeho o pět let starší bratr Petr  se později stali četníky. Edmund je občanským povoláním po otci stolař.

edmund_web

Za 1.světové války bojuje v rakouské armádě v 32.zemském polním pluku v hodnosti svobodníka. Bojuje na východní frontě a dne 21.července 1916 padne u města Běrestečko do zajetí. V zajetí pobývá v Žitomíru ve Volyňské oblasti a následně 29.června 1917 opouští zajatecký tábor v Dárnici a je zapsán do nestálého stavu 4.roty záložního praporu. Pokračovat ve čtení „Edmund Grau (1896 – 1927) – legionář v Rusku a četník“

Otto Grau (1897 – 1975) – četník

V červenci 1897 se v Postřelmově Petrovi Grauovi a Amálii Doubravské narodil syn Otto.  V době narození Otty byl ale jeho otec Petr Grau stále manželem její starší sestry Anny roz. Dobravské. Proto Otto přijal po narození příjmení matky a v matrice je u jeho narození uvedeno příjmení Doubravský. Starší sestra Anna Doubravská však 27.9.1898 umírá na tuberkulózu a následně si Petr Grau bere v září 1899 za manželku mladší ze sester Doubravských Amálii a oba přejímají po otci dítěte příjmení Grau.

Po absolvování obecné školy a 3 tříd měšťanské školy nastupuje  Otto do učení a stává se z něj stavitelský praktikant. Pokračovat ve čtení „Otto Grau (1897 – 1975) – četník“

Jaroslav Grau (1902 – 1985)


2.10.1922 Jaroslav Grau je povolán do základní vojenské služby Krajskou vojenskou správou v Olomouci a přidělen k 9.rotě 6.pěšího pluku

5.1.1923 Nastoupil do poddůstojnické školy pro účel poddůstojníka 6.pěšího pluku

jaroslav_vojenska

26.3.1923 Ukončena poddůstojnická škola, zůstává u 9.roty

1.7.1923 Povýšen na svobodníka

28.19.1923 Povýšen na desátníka

1.4.1924 Povýšen na četaře

22.9.1924 Propuštěn z vojenské služby po splnění základní služby a přeložen do zálohy

1.10.1924 nástup k četnictvu, četař, pěší pluk 6, měl výcvik trubače

28.5.1925 po ukončení teoretického výcviku v Brně zařazen k praktické službě k četnickému oddělení v Mor. Ostravě Pokračovat ve čtení „Jaroslav Grau (1902 – 1985)“